January 2014

Láska na dálku ♥

21. january 2014 at 17:21 Tema tydne
Chtěla bych Vám vyprávět o tom, jak jsem poznala někoho, kdo bude v mém srdci navždy.

V roce 2010 jsem se věnovala své muzice, zpívání, zatímco všechny holky lítaly za kluky a já jsem nevěděla, co na nich vlastně vidí. Večer jsem brouzdala po internetu, když mi najednou někdo napsal. Psal anglicky tak jsem neváhala a hned odpověděla, protože se mi angličtina hrozně líbila, i když jsem nic moc neuměla. Zjistila jsem, že se jmenuje Ramandeep a že žije tisíce mil daleko - v Indii. Bylo zvláštní, jak rychle jsme se sblížili. Měli jsme si toho tolik říct a nacházeli jsme spoustu společných věcí, které máme oba rádi. Za nedlouho jsme si povídali třeba celou noc. Pamatuji si, jak hlasitě mi bušilo srdce, když jsem poprvé slyšela jeho hlas, nebo jak se mi po zádech prohnal mráz, když jsem ho poprvé viděla přes kameru. Protože jeho jméno bylo tak dlouhé, začala jsem mu říkat Remy, a to mu také zůstalo.

Bylo to ale jasné - zamilovala jsem se. Nikdy jsem ničemu takovému nevěřila. Asi nikdo nemůže uvěřit, dokud to sám neprožije. Moje kamarádky můj vztah s Remym nechápaly. Myslím, že se ani nesnažily mě pochopit a hned nás odsoudily. Proto jsem si vše od té doby nechávala pro sebe. Remy mě představil své rodině a já ho představila té mé. Opravdu se mi ulevilo, když mě jeho rodina s láskou přijala a bylo skvělé, když i má rodina ráda všechny poznala.


Nikdy jsem nevěděla co je to vlastně ta láska, dokud jsem Remyho nepotkala. Když nás ta hrozná dálka oddělila od sebe, zjistila jsem, co je to pravá láska. Proto bychom nikdy neměli počítat, kolik milí je mezi námi, ale kolik lásky ve svém srdci máme. Dnes už můžu říct, že jsem šťastná, že jsem nedala na hloupé řeči okolí a věřila, že se jednou s Remym opravdu uvidíme. Taky ano. V létě 2012 jsme se poprvé v horké Indii setkali. A od té doby tam trávím každé léto. Díky tomu, že jsme si pořád psali a volali jsem se naučila perfektně anglicky a v dnešní době se dokonce učím i jeho řeči pandžábštinu a hindištinu. Dnes už věříme, že už za pár měsíců budeme žít spolu v Irsku a na všechno, čím jsme si prošli a jak jsme se potkali budeme vždycky vzpomínat.





The best and most beautiful things in the world cannot be seen or even touched - they must be felt with the heart. - Helen Keller

Busy, busy, busy

21. january 2014 at 16:48 ostatni clanky
Ahooj, dlouho jsem nepsala. Je toho posledni dobou hrozne moc. Za chvili maturuju a prijde mi, ze jsem jeste vubec nic neudelala. A to jsem toho ve skutecnosti udelala uz dost. Jsem z toho hrozne nervozni, vzdycky se stresuju jenom kdyz piseme nejakou hlopou pisemku, tak si predstavte jak se citim ted. Hruza. Po dlouhy dobre spim sice celou noc, ale rano mi prijde, jako ze jsem nespala dva dny... Je toho hrozne moc se naucit, ale ja doufam, ze to zvladnu levou zadni. A kdyz ne levou tak pravou 100% :D Musim to zvladnout, protoze pak zacne upne nova kapitola meho zivota :)

Kazdy resi vysokou, a vsichni jsou prekvapeni, kdyz rikam, ze ja se na vysokou nehlasim. Ale ja jsem si jista, ze je to spravne rozhodnuti , alespon pro me. Do skoly muzu jit preci vzdycky, ale ted proste vim co chci a pujdu za tim. Uz se tesim az odsud vypadnu a poznam nove lidi budu mit svuj byt ktery jako fotografka si opravdu vysperkuju :D A navic (fingers crossed) Remy prijede <3 Uz se hrozne tesim.